Hradec Králové_Pěšky do Istanbulu

Viktorka se zúčastnila help campu v české vesnici Gernik v jižním Rumunsku, a když se nabažila práce na polích, vyrazila odtud na pěší pouť do Istanbulu. Prošla kaňonem řeky Nery, navštívila českou vesnici v Srbsku, nesčetněkrát se koupala v Dunaji, vylezla na nejvyšší vrcholy Srbska, Bulharska, Makedonie a Řecka, nechala se pokousat psem, sólo prostopovala v kruhu kus Balkánu, potkala mnoho báječných lidí, chytila blechy, prochodila sedmero pohoří a viděla čtvero moří, deset nocí usínala v rytmu brokovnic, a nakonec jsem do toho Istanbulu přeci jen po svých došla. Čímž však cesta neskončila, neboť Turecko je země plná dechberoucí krásy a jeho obyvatelé jsou lidé otevřených srdcí. A taky je tu temná strana. Všecky ty pohádkové dojmy smíšené s dechem totalitního režimu vstřebávala celkem měsíc a půl, žila v Istanbulu u místních, s českým kamarádem se prostopovali až na jižní pobřeží a splnili si svůj malý sen brázdit moře na seakajaku. A úplně nakonec se Viktorka odebrala do bulharských hor, kde další měsíc a půl strávila dobrovolničením na organické farmě. To všecko, ale vlastně mnohem víc, se dá zažít za půl roku s lehkým batohem, s rozpočtem nižším než průměrná měsíční mzda v ČR a s výrazně minimalizovanou ekostopou. To byla 2. etapa projektu Viktorčina Cesta tam o níž je přednáška, při které neusnete, ani kdybyste si to nakrásně přáli...

Viktorka Hlaváčková - Cestuje nalehko, nízkonákladově a bez letadel. Specializuje se na dálkové treky, zejména na off-trail hiking (plánování vlastních tras podle topografických map). V rámci svého projektu Viktorčina Cesta tam přešla pěšky např. přes Karpatský oblouk ze Zlína do rumunského Banátu nebo Kavkaz od Černého moře v Gruzii ke Kaspickému moři v Ázerbajdžánu. V rámci své záliby v mikrodobrodružstvích cestovala do Itálie v přestrojení za muže, nebo se vydala po řece na nafukovacím lehátku. Na cestách vyhledává dobrovolnické projekty, filmuje, fotí a testuje vybavení pro Pod 7 kilo, o kterém píše na svém webu ultraviktorka.net.